EET - Harmonogram uvedení v činnost

1. fáze: od 1. 12. 2016 – Ubytovací a stravovací služby

• NACE 55 Ubytování (většinou krátkodobé ubytování, hotely, kempy, penziony, tábořiště, ubytovny, ...)
• NACE 56 Stravování a pohostinství – pouze tržby za stravovací služby (nabízená jídla a nápoje k okamžitém konzumaci na místě, restaurace, hospody, kavárny, kantýny, ...)

Při nejasnostech ohledně posouzení toho, zda poplatník musí evidovat tržby z činnosti klasifikované pod NACE 56 již od 1. 12. 2016 nebo až od 1. 3. 2018 vymezuje Finanční správa níže uvedená kritéria.

Povinnosti evidence tržeb od 1. 12. 2016 podléhají tržby z činnosti, které jsou vymezeny klasifikací NACE 56, a současně se jedná o stravovací službu.

Stravovací službou se pro výklad ustanovení § 37 ZoET rozumí služba, tak jak je vymezena konstantní judikaturou evropského soudního dvora a uplatňována u daně z přidané hodnoty.

Základní vymezení stravovací služby

1. „Provozovna pro účely stravovací služby“: Poskytování restauračních a stravovacích služeb je podmíněno existencí provozovny, kde jsou tyto služby poskytovány. Provozovnou je třeba chápat prostorově ohraničené místo, které má plně k dispozici konkrétní provozovatel pro účely výkonu své činnosti, buď to na základě vlastnických práv či povolení skutečného vlastníka (musí se jednat o veřejně nesdílený prostor). Není podstatné, zda se jedná o stavebně ohraničený prostor (typicky budova – nemovitost), ale je možné takto rozumět i prostor veřejného prostranství – pokud je vhodným způsobem ohraničen a tím pádem je v zásadě zamezeno využívání běžným kolemjdoucím – typicky předzahrádka. Rovněž se může jednat o jídelní vůz ve vlaku apod. Současně v tomto prostoru jsou zajišťovány alespoň některé z následujících doplňkových služeb (stoly a židle, vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor).
2. Možnost volby způsobu prodeje (byznys model provozovatele): Pokud provozovatel nabízí v rámci svého obchodního modelu možnost prodeje „s sebou“ nebo i pro přímou konzumaci v prostorách provozovny, a to na základě rozhodnutí zákazníka, je nutné tyto situace rozlišit. Pokud dochází na základě rozhodnutí zákazníka k jinému rozsahu poskytovaných doprovodných služeb (např. jiný vhodnější obal pro odnesení s sebou apod.) nejedná se v zásadě o stravovací službu, ale o dodání zboží. Pokud charakter jídla (zvolený obchodní model) nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumace na místě zvláštní zacházení – jedná se vždy o dodání zboží (např. zmrzlina v kornoutu, popkorn v krabici, párek v rohlíku apod.).

Nesplní-li činnosti zařazené v kategorii NACE 56 podmínku stravovacích služeb, podléhají tyto činnosti evidenci až od 1. 3. 2018, tj. od 3. fáze.

Příklad 1: Provozovatel nabízí prodej jídla sebou nebo ke konzumaci v jeho provozovně.

Příklad 2: Provozovatel obchodu s lahůdkami, stánkový prodej, rozvoz jídla.

2. fáze: od 1. 3. 2017 – Maloobchod a velkoobchod

• NACE 45.1 Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů
• NACE 45.3 Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů
• NACE 45.4 Obchod, opravy a údržba motocyklů, jejich dílů a příslušenství
• NACE 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel
• NACE 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel (vč. stánkového prodeje, prodeje na tržištích, ...)

3. fáze: od 1. března 2018 – Ostatní činnosti, které nejsou v 1., 2. nebo 4. fázi zahrnuje všechny ostatní NACE neuvedené v jiných fázích:

• NACE 56 Stravování a pohostinství – tržby z dodání zboží (tržby za stravování, které není stravovací službou)
• NACE 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti (podnikatelé ve výrobě)
• NACE 10 Výroba potravinářských výrobků (např. pekaři, cukráři, řezníci, ...)
• NACE 49 Pozemní a potrubní doprava (např. taxislužba, železniční osobní doprava meziměstská, silniční nákladní doprava, ...)
• NACE 69 Právní a účetnické činnosti (právníci, účetní, ...)
• NACE 75 Veterinární činnost
• NACE 86 Zdravotní péče (lékaři, dentisté, ...)
• a další činnosti NACE 02, 03, 05, 06, 07, 08, 09, 11, 12, 18, 19, 20.1, 20.2, 20.3, 20.5, 20.6, 21, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 44, 45.2 (autoservisy), 50, 51, 52, 53, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68 („dlouhodobé“ ubytování), 70, 71, 72, 73, 74, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 84, 85, 87, 88, 90, 91, 92, 93, 94, 97, 98, 99

4. fáze: od 1. června 2018 – Vybraná řemesla a výrobní činnosti

• NACE 13 Výroba textilií
• NACE 14 Výroba oděvů
• NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků
• NACE 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku
• NACE 17 Výroba papíru a výroků z papíru
• NACE 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků
• NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků
• NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
• NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
• NACE 31 Výroba nábytku
• NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl (výrobci her a hraček, sportovních potřeb, hudebních nástrojů, ...)
• NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení
• NACE 43 Specializované stavební činnosti (např. elektrikáři, obkladači, malíři, pokrývači, ...)
• NACE 95 Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (např. „hodinový manžel“, opravář počítačů, ...)
• NACE 96 Poskytování ostatních osobních služeb (např. kadeřnice, maséři, kartářky, ...)

Obecně...

Obecně platí, že poplatník musí evidovat jednotlivé tržby od fáze, do které jednotlivá tržba spadá. V praxi však může běžně nastat situace, kdy poplatník v jedné provozovně bude přijímat tržby za více činností (které spadají do různých fází náběhu systému evidence tržeb) a nechce rozlišovat přijaté tržby z jednotlivých činností (např. z důvodu nákladnosti úpravy SW). V takovém případě může poplatník začít evidovat tržby dříve, než má povinnost evidovat příslušné tržby, tzn. současně s tržbami, které již evidenci podléhají.

Záleží na rozhodnutí každého podnikatele, zda bude evidovat tržby postupně (podle jednotlivých fází systému evidence), nebo tržby ze všech svých činností najednou. ZoET nezakazuje začít evidovat tržby dříve, než dojde ke vzniku povinnosti evidovat tržby ve vztahu k jednotlivým činnostem poplatníka, resp. jejich zařazením do příslušných fází náběhu systému, a to od okamžiku, kdy tržby plynoucí z některé jeho činnosti začnou podléhat evidenci jako první.

Pokud poplatník provozuje ve svých provozovnách kromě své hlavní činnosti i činnosti malého rozsahu tzv. minoritní činnosti a povinné evidování tržeb z těchto minoritních činností by podléhalo evidenci tržeb dříve, než evidování tržeb z hlavní činnosti, nebude Finanční správa evidování tržeb z takovýchto minoritních činností vymáhat až do okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby z činnosti hlavní.

S ohledem na neexistující správní praxi v této oblasti a objektivní právo poplatníků na bližší vymezení pojmu minoritní činnosti z důvodů legitimního očekávání Finanční správa uvádí, že takováto činnost bude posuzována dle těchto kritérií:

• minoritní činnost není provozována v samostatné provozovně,
• platby z minoritní činnosti tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175.000 Kč v dané provozovně (pokud by byla provozovna účelově rozdělena, nebere se na toto účelové rozdělení zřetel) má-li poplatník v jedné provozovně minoritních činností více, potom se pro posouzení výše uvedených kritérií platby z minoritních činností sčítají.

Pro posouzení uvedených kritérií jsou vždy zohledňovány platby přijaté poplatníkem v rámci jedné provozovny, které zároveň splňují formální a materiální náležitosti evidované tržby ve smyslu ZoET, a to za předcházející kalendářní rok. Poplatník, který začíná podnikat, a nemá pro účely stanovení uvedených kritérií údaje z předchozího roku, může provést kvalifikovaný odhad. Jsou-li splněny výše uvedené podmínky, pak nemá poplatník povinnost v roce následujícím platby z minoritní činnosti evidovat.

V případě, že vznikne povinnost začít evidovat tržby z hlavní činnosti, automaticky vzniká povinnost začít evidovat tržby i z minoritní činnosti bez dalšího posuzování kritérií.

Příklad 3: Prodává-li kadeřnice ve své provozovně vedle své hlavní činnosti též doplňkově vlasové přípravky, přičemž tržby z této činnosti v roce 2016 představují 80.000 Kč a 12 % podílu na celkových tržbách, nebude nucena zahájit evidenci tržeb ve vztahu k tomuto prodeji ve 2. fázi tj. k 1. 3. 2017, ale až ve 4. fázi, tj. od 1. 6. 2018. Pokud by však v roce 2017 přesáhla některé z uvedených kritérií, pak musí zahájit evidenci tržeb z této činnosti již od 1. 1. 2018.

V případě, že by měla více provozoven, pak se limity počítají za každou z provozoven odděleně. Pokud dojde v rámci provozovny k situaci, že nebude možné doplňkové tržby dle výše uvedeného považovat za minoritní, pak musí zahájit evidenci tržeb již od 1. 3. 2017.

Zdroj: Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb