Jaký příjem musí čtyřčlenná rodina mít, aby nebyla „chudá“?

Všechny členské země Evropské unie jsou při světovém porovnání vyspělé země s propracovanou sociální politikou. Evropskou „chudobu“ nelze proto porovnávat s existenční chudobou v nejchudších zemích světa. Za „chudého“ je v zemích EU považován jednotlivec s měsíčním příjmem nižším než je 60 % mediánu mzdy.

Průměrná mzda je vždy vyšší než medián mzdy, neboť je nadhodnocena nejvyššími mzdami. Při seřazení všech mezd od nejvyšší po nejnižší je mediánem mzdy hodnota mzdy nacházející se přesně uprostřed. U čtyřčlenné rodiny se absolutní hranice chudoby nenásobí čtyřmi, protože se šetří zejména výdaje za bydlení. U rodiny se dvěma dětmi je tak zjednodušeně hranice „chudoby“ vyšší 2,1krát než hranice chudoby u jednotlivce.

Každý šestý Evropan žije v „chudobě“

„Chudí“ Evropané se cítí vyloučeni z běžného života, neboť jejich životní úroveň je citelně nižší než ostatních občanů. Dle studie „Der Armut in EU“ od ÖGPP (Österreichischen Gesellschaft für Politikberatung und Politikentwicklung) žije v Evropské unii celkem 17,1 % lidí v chudobě. Nebýt propracované sociální politiky, tak by v chudobě žilo dokonce 26,1 % lidí. Státní sociální dávky tedy snižují počet lidí žijících v chudobě o 8,9 %. Příjmové nůžky v zemích EU se neustále rozevírají. V „chudobě“ žije rok od roku více Evropanů. Zatímco v roce 2010 žilo ve 28 členských zemích EU 16,4 % lidí v „chudobě“, v roce 2014 to bylo 17,2 %. Nejvíce počet „chudých“ lidí stoupl v letech 2004 až 2014 v Rumunsku (o 7,4 %) a v Bulharsku (o 6,8 %).

Nejvíce lidí v „chudobě“ žije v Rumunsku

Z členských zemí EU žije nejméně lidí v „chudobě“ v Česku (9,7 %), v Nizozemí (11,6 %), v Dánsku (12,1 %), ve Slovensku (12,6 %), ve Finsku (12,8 %), ve Francii (13,3 %), v Rakousku (14,1 %), na Kypru (14,4 %) a ve Slovinsku (14,5 %). Nejvíce lidí v „chudobě“ žije v Rumunsku (25,4 %), ve Španělsku (22,2 %), v Řecku (22,1 %), v Estonsku (21,8 %), v Bulharsku (21,8 %), v Lotyšsku (21,2 %), v Portugalsku (19,5 %) a v Itálii (19,4 %).

„Chudí“ Lucemburčané jsou mnohdy boháči

Hranice „chudoby“ se v každé zemi odvíjí od mediánu mzdy, proto je v každé zemi hranice „chudoby“ odlišná. V roce 2014 žily v Česku v „chudobě“ rodiny, jejichž roční příjem byl nižší než 13 974 euro. Do ročního příjmu se počítají všechny příjmy, tedy ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti, nemocenské dávky nebo sociální dávky. V Lucembursku je hranice „chudoby“ u čtyřčlenné rodiny dokonce 35 621 euro. Rodina s ročním příjmem 900 tisíc Kč je v Lucembursku „chudá“, v Česku by si však žila nadprůměrně. Pro většinu českých rodin se dvěma dětmi je takto vysoký příjem nedosažitelný. Jak vysoká je hranice chudoby u čtyřčlenné rodiny (2 dospělí a 2 děti) v zemích EU?

• Nejvyšší hranice „chudoby“ je v Lucembursku (35 621 €), v Rakousku (27 294 €), ve Švédsku (25 973 €), v Dánsku (25 183 €), v Belgii (24 684 €), ve Francii (24 327 €), v Německu (24 317 €), ve Finsku (24 254 €), v Nizozemí (23 695 €), ve Velké Británii (21 335 €), v Irsku (20 557 €), na Kypru (19 531 €), v Itálii (19 246 €), ve Slovinsku (18 053 €), ve Španělsku (17 886 €).
• Nejnižší je potom v Rumunsku (5 122 €), v Bulharsku (8 510 €), v Lotyšsku (9 224 €), v Litvě (9 570 €), v Maďarsku (9 632 €), v Chorvatsku (9 752 €), v Řecku (10 849 €), v Estonsku (11 644 €), v Polsku (12 045 €), na Slovensku (12 355 €), v Portugalsku (12 758 €) a v Česku (13 974 €).