Sociální pojištění v Česku
Pojistné na sociální zabezpečení patří v Česku k nejvyšším na světě. Zatímco u průměrné měsíční mzdy jsou náklady na sociální pojištění v porovnání s dalšími 36 státy průměrné, při příjmech okolo 50 tisíc korun patříme mezi nejdražší země. V roce 2017 se navíc minimální zálohy na sociální pojištění pro tzv. OSVČ poprvé dostanou přes hranici dvou tisíc korun.
Pojistné, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, činí v České republice 34 procent. Z hrubé mzdy zaměstnavatel platí 25 procent na sociální a devět procent na zdravotní pojištění. Navíc ještě platí zaměstnanec odvody na sociální pojištění 6,5 procenta z hrubé mzdy a 4,5 procenta na zdravotní pojištění.
Ve Švýcarsku přitom zaměstnavatelé platí jen necelých osm procent, ve Velké Británii necelých 14 procent.
„Při srovnávání jednotlivých států je ale třeba mít vždy na paměti, že struktura odvodů do státního rozpočtu je v každém státě jiná. Například v Dánsku je povinné pojistné v porovnání s ostatními státy velmi nízké, protože je většina dávek financována z daní, které jsou naopak vyšší než v ostatních zemích,“ upozornila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz.
Podnikatelé zaplatí o 185 korun měsíčně víc
Podnikatelé v porovnání se zaměstnanci odvádějí méně. Nicméně v roce 2017 budou muset opět sáhnout hlouběji do kapsy.
„Podle návrhu, ze kterého se vypočítávají minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění pro rok 2017, vzrostou minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění podnikatelům celkem o 185 korun měsíčně,” uvedla Štarmanová.
Minimální měsíční záloha na sociální pojištění by se v roce 2017 měla zvýšit ze současných 1972 korun na 2068 korun. Zálohy na zdravotní pojištění pak vzrostou z 1823 korun na 1912 korun. Minimální nemocenské pojištění by mělo i nadále zůstat ve výši 115 korun.
Češi výši odvodů neznají
Češi se ale o výši odvodů na pojistné příliš nezajímají, mezery mají zejména v oblasti sociálního pojištění. Každý druhý Čech totiž nezná částku, kterou na toto pojištění odvádí, a řada z nich ani netuší, co se z odvodu hradí.
„Sociální pojištění má tři složky - důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Platí ho zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci se na sociální pojištění strhává měsíčně 6,5 procenta z hrubé mzdy, další peníze – odpovídající 25 procentům hrubé mzdy – za něj platí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné platí celé pojistné sami. Pro zaměstnance je účast na všech třech složkách sociálního pojištění povinná, pro podnikatele je nemocenské pojištění dobrovolné. U zaměstnance se sociální pojištění počítá z hrubé mzdy, u živnostníků je vyměřovacím základem polovina jejich příjmů po odečtu výdajů,“ upřesnila Štarmanová.
Chystané změny v oblasti sociálního pojištění
Koncem roku 2017 se v oblasti sociálního pojištění chystají další změny. Přivítají je zejména rodiny s dětmi, naopak ti bezdětní budou platit víc. Podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR by nárok na sníženou sazbu pojistného měl mít zaměstnanec, který pečuje o dvě a více nezaopatřených dětí.
Bezdětným poplatníkům a těm s jedním dítětem zůstane stávající sazba pojistného, tedy 6,5 procenta. Při péči o dvě děti to bude pět procent, u tří dětí 2,5 procenta a u čtyř a více dětí podle návrhu pojistné zaplatí jen zaměstnavatel.
Změna se dotkne i podnikatelů. Ti letos odvádějí 29,2 procenta, sazba nadále zůstane bezdětným podnikatelům a těm s jedním dítětem. Sazba pro podnikatele se dvěma potomky bude 27,7 procenta, u tří dětí 25,2 procenta, u čtyř a více dětí 22,7 procenta.
Nárok na snížené pojistné bude moci uplatnit jen jeden poplatník žijící s dítětem ve společné domácnosti. Sleva bude navíc jen dočasná. Snížené pojistné lze uplatňovat pouze po dobu nezaopatřenosti dítěte, maximálně do 26 let. Potom začne rodič platit základní sazbu, stejně jako bezdětní lidé.
V případě, že návrh zákona bude vládou schválen a za předpokladu hladkého legislativního procesu by mohl začít platit koncem roku 2017.